Jan Trampota (8. června - 28. července 2013)

Výstava byla koncipována tak, že budete mít možnost setkat se se stěžejními autorovými díly z různých období. Ať se jedná o jeho malířské počátky, kdy působil na zámku v Nové Vsi u Chotěboře nebo pak o pohledy na krajinu Podorlicka – z okolí Slatiny a Pěčína. Nesmí samozřejmě chybět záběry moře a bílých etretatských skal. Poznáme zde však Trampotu též jako vynikajícího portrétistu a umělce, jenž se nezdráhal ve své tvorbě experimentovat s moderními uměleckými styly. 

Jan Trampota náleží mezi přední české krajináře. Nejvíce jej proslavily pohledy na Orlické hory z Pěčína, kde autor pracuje s rozzářenou paletou barev. Působivé jsou též jeho obrazy z francouzského Etretatu, kde maloval sluncem zrůžovělé skály s divokým mořským příbojem.

Jan Trampota se narodil 21. května 1889 v Praze na Žižkově. Vyučil se zahradníkem a roku 1907 nastupuje na Uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň navštěvuje Preislerovu večerní školu aktu. V roce 1909 odchází ze školy. V letech 1913-1914 se přihlásil do soukromé školy Vincence Beneše a Otakara Nejedlého.

V roce 1915 pobývá v Nové Vsi u Chotěboře na tamějším zámku jako host hraběnky Mixové – Šťastné.

Roku 1916 byl odveden na frontu, kde prožil celou válku. V letech 1919 – 1921 maluje v okolí Nových Hradů.

V roce 1921 objevuje Orlické hory a za pár let se stěhuje do Pěčína. V roce 1927 se konají dvě velké Trampotovy výstavy, a to v Hradci Králové a v pražské síni Mánesa.

Po smrti manželky roku 1928 navštěvuje Paříž a Normandii s městečkem Etretat, kde maluje především maríny.

Navrací se roku 1931.  Stále má ateliér v Praze a Pěčíně, kde pobývá nejčastěji. Navštěvuje Žamberk, Hradec Králové, Častolovice. Po roce 1938 se politická situace odráží v jeho tvorbě temnou barevností. Na konci třicátých let se ohlašují zdravotní problémy. Jan Trampota zemřel 19. října 1942 během léčení v Poděbradech.